Duchovní dar

Evangelizace

Schopnost mluvit o Kristu s lidmi mimo církev tak, že naslouchají a v rozhovoru pokračují. Takový člověk se nebojí otevřít toto téma s neznámým a nedělá z něj spor. Svědčit jsou povoláni všichni křesťané; tady jde o lehkost a přirozenost, s jakou se to daří.

Jak se projevuje

Snadno stočíte běžný rozhovor k vysvětlení evangelia
Víc vás zajímá být s lidmi mimo církev než ve známém kruhu
Trápí vás osud konkrétních známých, ne lidstva obecně
Nacházíte slova bez církevního žargonu a lidé vám rozumějí napoprvé
Lidé se k vám s otázkami o víře vracejí i po týdnech a měsících

Podobné dary

Povzbuzování — obrací se k věřícím a dodává jim sílu; evangelizace se obrací k těm, kdo jsou venku
Vyučování — vysvětluje těm, kdo už uvěřili; evangelizace dovede člověka k prvnímu kroku
Apoštolská služba — myslí na sbor a území; evangelizace myslí na konkrétního člověka

Nebezpečí a extrémy

Z člověka se stává úkol a rozhovor se mění v techniku, ne v setkání
Obrácení zůstávají bez další péče, protože zájem po prvním kroku vyhasne
Začnou se počítat úspěchy a s tím přichází odsuzování křesťanů, kterým se to tak nedaří

Jak ho rozvíjet

Provázejte jednoho nebo dva lidi za hranici prvního rozhovoru aspoň půl roku
Učte se naslouchat: polovina dobrého svědectví se skládá z otázek
Promyslete tři čtyři námitky, které slýcháte nejčastěji
Pracujte ve dvojici s někým, kdo umí učit nové věřící

Kde ho uplatnit

Osobní evangelizace ve vlastním okruhu
Služba novým lidem ve sboru
Sociální a městské projekty
Příprava a provázení nově obrácených

Písmo

Ef 4,11 · Sk 8,26–40 · 2Tm 4,5